DEN 19  31.5. Los Angeles

Ráno je pěkná zima. Tedy vylézt z toho teplého spacáku je vždycky hrůza.

Po snídani jdeme opět do kopce. Dnes ale jen chvíli. Kotník je v pohodě a po kopci je rovinka. Sejdeme z trailu a jdeme se najíst na Ranch, který je kousek. Stopneme si příjemného pana v Subaru (těch tady jezdí spousty) zaveze nás k ranči. A ptá se jak se budeme vracet, tak mu říkáme, že stejnou cestou. Říká nám ať jsme opatrní, že ne všichni jsou tu PCT hikeři. Moc mu poděkujeme a jdeme se najíst a taky si nalít vodu.

Jsme kousek od Los Angeles a Kája pořád prudí, že jedeme tam, že je tam letiště. Ani dnes nedá pokoj s tím návratem.

Zpět na trail nás vezme mamina s dítětem a super bordelem v autě. Říká, že jestli se vlezem tak nás vezme, je to asi jen 2,5 míle. Rádi se vlezem. Vysadí nás u PCT a my pokračujeme. Tato cesta je jako za odměnu, aspoň chvíli. Jdeme skoro po rovince, lesem, paráda. Takové by to mohlo být častěji.

Opět máme změřený úsek  k další vodě. A jelikož polovina cesty je taková hezká, jde nám to celkem rychle. Ani moc vody nevypijeme. A tak u vody si vezmem jen trochu a pokračujeme už jen kousek do kopce. Zde je krásné místo a tak celkem brzy zakempujeme.

Svítí sluníčko a trochu fouká. Je ale pořád teplo. Konečně trochu klidnější večer. Postavíme stan, vaříme večeři – dnes těstoviny.

Kolem půl sedmé už jsme ve stanu. Kája chvíli zkoumá mapy a pak už zase spí. Já píšu. Dnes v klidu, ani ruka mi nemrzne. Jsem tedy zvědavá kam nakonec dojdeme.