Dnes

„Co je dnes za den“ zeptal se Pú

„Dnešek“ odpovědělo prasátko.

„Skvělé, můj nejoblíbenější den“ odpověděl Pú

Dnes, takové magické slovo. Ano DNES. Už jsem pochopila a stále se učím, že když chci změnu, musím začít dnes. Ne zítra, ne v pondělí, ale dnes.

V některých věcech mi to jde snadno. Rozhodnu se a konám. U některých však ne.

Největší zádrhel mám u úkolů, které se mi na první pohled zdají moc složité. Je k tomu třeba udělat spousty věcí. A tak ani nezačnu, raději to odložím na pak, až bude více času, až si o tom něco zjistím, až bude večer, až bude ráno až až až …

Znáte to? Věci, které se zdají složité na první pohled, máme tendenci odložit.

Když však začnu, vtáhne mě to a i když udělám jen kousek, toho zprvu velkého úkolu, hned se mi zvedne mé sebevědomí, má nálada. Takže ano má to smysl ZAČÍT! Velký smysl. Po takových malých krůčcích se dá dojít do cíle a budu tam rozhodně dříve, než bych zůstala stát na místě.

Pozoruji sama na sobě, že pokud se rozhodnu začít a opět začít, je to čím dál lepší, a náhle začínám změny aplikovat rychleji a snadněji.

Takže nebojte se a vzhůru ke svým velkým cílům a touhám. Pěkně krůček po krůčku, ukrajovat ze svého života maximum užitku, maximum zážitků, maximum prožitků, maximum lásky.

Protože, zítřek vytváří jiný čas, do kterého dnes nemáme přístup.

A taky jednoho dne, můžete přijít na to, že už vám, na všechny ty krásné věci, žádný čas nezbyl.

A tak je udělejte DNES

PS: A že něco neumíte, nebo třeba nemáte určitou vlastnost k tomuto potřebnou, nebo si to myslíte. Vězte, že vlastnosti nejsou dané, jsou naučitelné, ale o tom zase příště.P