Na letišti

Do Chicaga jsme přiletěli v jedenáct večer. Po chvíli hledání jsme zjistili, že vlak mezi terminály nejezdí. Zprvu jsme si mysleli, že to je proto, že už je pozdě. Našli jsme tedy náhradní spoj – bus a nechali se odvézt na terminál  3, že kterého nám letí poslední spoj do San Diega. Máme 11 hodin čas.
Blížíme se k opuštěném terminálu. Je tady max 5 lidi, vše zavřené.

No nic, sedáme si, odpočíváme a zkoušíme připojit WiFi ať si stáhneme poslední palubní vstupenky. Nevím, zda tady mají složitější ochranu na připojení, ale připojit se nedaří. Po 1000000 pokusu nakonec nacházím jinou WiFi a ta mě pustí na mesenger a Facebook, ale na net ne a tak lístky stále nemáme. No co, pořád máme 10 hodin čas.
Po nějaké době se mi povedlo zprovoznit internet a stáhnout palubní vstupenky, hurá,.
Na terminálu není skoro nic, jen zavřené přepážky, záchody a minimum židlí. Kolem třetí ráno to tady začne ožívat. Začínají se zde hrnout davy, za chvíli je zde plno. Pozorujeme ten mumraj a pomalu se k nám vkrádá hlad. Ale není co jíst. Není zde nic, ani automat na kafe. Všechny restaurace jsou až za odbavením, ale odbavit nás ještě nechtějí.
Přemýšlím že zajedu do přiletove haly, ale zjišťuji že vlak stále nejezdí, mají nějakou poruchu. Tak zůstáváme a čekáme.
Po sedmé hodině nás odbaví. Kája se celnikovi asi líbí a tak mu dělá opravdu pořádnou prohlídku.
Konečně se jdeme najíst, projdeme kus letiště a pak si sedáme před náš gate. Čtu si, Kája spí.
V 10.30 letíme a za 4 a půl hodiny jsme v San Diegu.