PCT DEN 22 3.6. Odpočinek u Pacifiku

Spát jsem šla někdy kolem půl druhé ráno, až jsem přidala všechny příspěvky a fotky. Noc super, sleduji, že už mě v noci nebolí klouby, buď je tělo moc unavené nebo se už posílili 😁

Včera se mi z tepla udělal nový puchýř z boku paty, dnes už vypadá dobře.

Po snídani jsme chvíli odpočívali, pak vzali prádlo a jsme v prádelně. Asi každý pere v neděli ráno 😁. Čekáme až se uvolní pračka a dáváme prát. Pere 31 minut tak mám čas psát.

Vrátím se tedy ke kempům. Máme staženou mapu, která nám ukazuje, kde je voda, město, cesta a kemp. Kemp je někdy pouze kousek rovného místa, tak akorát na jeden stan, někdy je to místo, kde se vejde stanů více a občas se objeví kemp, kde jsou lavičky i záchody. V těchto kempech (spali jsme zde asi jenom jednou u rančera Johna) není voda. Záchod tady mají řešený tak, že je to normální zděná bouda, v ní umělý záchod a pod ním hluboká díra. Většinou jsou tyto záchody kupodivu čisté a téměř většinou je v nich toaletní papír a sanitární gel. Myslím, že je to skvělé vymyšlené. K těmto kempům se dá dojet většinou autem a proto v nich moc nespíme.

Spíme však i mimo značené kempy, jelikož nikdy nevíme, jak to bude vypadat dál a tak, když už se blíží večer a najdeme rovné místo, tak zůstáváme. Někdy je totiž značený kemp ještě hodně daleko.

A teď ještě ke včerejšímu metru. To mě pobavilo. Vlastně to tak nějak podobně bylo i v autobuse. Černoši si asi rádi povídají 😲. Sedneme do metra a tam taková mladší černoška, roztáhne si věci na tři sedadla a komunikuje. Prvně s černochem ten se s ní baví jen chvíli. Pak nastoupí takový starší pán, tak si začne povídat s ním. Mezitím si čistí brože a připíná na svetřík. Komunikuje pěkně nahlas, tak aby jí každý slyšel. Má svetřík a bundu (venku asi 40 stupňů) a říká, že se zpotila, že je dnes horko 😁
Pak věci nechá roztahané a jde se projít po vagónu. Hned si tam sedne černoch co si s ním povídala. Ona se za chvíli vrátí a říká mu, že je to její místo. Tak ji tam pustí a ona si sedne, pořád povídá a hledá. Hledá dolary a nějakých 6 dává úplně černému klukovi, takovému jinému černochovi než je ona. A povídá, že vždy přispívá chudším. 😁😲

Tak prádlo je vyprané, tak dáváme do sušičky. A plánujeme s Kájou toto otevřít i u nás 😁. Fakt nevím, jak by jsme prali, kdyby to tu nebylo. Sice to zabere hodinu času, ale minule jsme v kempu prali ručně (možná taky hodinu) a pak se to prádlo sušilo až do dalšího dne skoro do dvanácti. A vyprat občas musíme 😁, i když na rovinu, po půl hodině do kopce a v tom vedru, je to už zase pěkně zpocené 😂🤔😁

A další věc, která je tady jiná a to je tlak. Když chodíme po kopcích tak nahoře je tlak kolem 720 – 750 a dole v údolí 850-900, a tady u moře je 1010. Tělo to neustále vyrovnává. U mě, no i u Káji se to projevuje tak, že smrkáme neustále krev, no hodně ne, jen v noci a ráno. A mě ten ucpaný nos vadí i při chůzi.

Hurá vypráno. Jdeme konečně k oceánu. Jedeme autobusem, zjišťujeme, že je to super, jede přímo na pláž. Pláž je dlouhá a velmi široká, brodime se pískem k oceánu. Písek pálí, ale je to dobrá masáž na chodidla. Hodně tady fouká a jsme jakoby v oparu.

Tak včera v horách skoro 40° a dnes to ukazuje u vody jen 26. Ale když si lehnete, tak to slunko peče. Chvíli se tedy nahřejeme a pak jde Kája první zkusit oceán. Jsou dost velké vlny a tak na plavání to není. Voda je celkem studená.

Jdu taky, přece jsem přijela se vykoupat. Je to fajn osvěžení, škoda že nebylo včera v horách.
Jsme tu asi hodinu a jdeme se najíst. Procházíme podél pláže – tady se tančí na kolečkových bruslích, tady hrají basket, tady tančí, kousek dál jsou skejťáci. No vyžití je tady spousta. A tady je venkovní posilovna, tady se Karlíček zastaví a kochá se.

Najíme se, projdeme ještě druhou stranu a jdeme ještě chvíli k vodě. Je tady úžasně jemný písek. Plavčice z Pobřežní hlídky hlídá. Akorát ji trochu chybí Pameliny prsa 😁

Je to pohoda, jdem zpět na bus, koupíme si večeři a jdeme na pokoj. Opět plánujeme jídlo na trail a zítřejší cestování.

Příjemný odpočinek ten dnešní den 😘😍😘, byl to skvělý nápad sem zajet.