PCT DEN 35, 16. 6. KOMÁŘI, YOSEMITY

Je to tady tak krásné 😀.
Jedeme autobusem blíž k trailu a moc se mi líbí tady ta pohoda těch lidí a řidičů.
Zrovna jsme zastavili na kafe, jelikož se jeden z cestujících ptal, zda je to možné. 😀
Tak 10 minut pauza. Paní řidička si pak všechny spočítá. Nastoupí nová cestující a chce vyhrnout roletu vpředu a řidička ji hned vyhoví.

Příroda kolem je prostě úchvatná. Vím, že už jsem to psala😀. Na vršcích kopců je sníh, který se topí a stéká vodopády dolů do jezer. Nádhera 😘😘😘

Hned na začátku cesty krásná skála. Jdu k ní a Kája hned „Nechceš tam lézt?“ No jistě, že chci 😆, aspoň na kousek.

Jsme zase v úplně jiné krajině. Yosemity jsou úžasné. Spousta vody a spousta komárů.

Jdeme kolem řeky a pak poprvé přes potok po spadlém stromě. No třesou se mi kolena ještě půl km po 😁 a to byl ten kmen široký a potok celkem úzký.

Ta voda a ty zasněžené kopce, jako v pohádce, ze které vás hravě dostanou komáři. Je jich tady fakt spousta.

Řeka vytváří krásné zákoutí a pak dále i vodopád. Nádhera. Jsme jak u vytržení. Z té spousty vody se až točí hlava. (zvláště po té poušti)

Cesta vede dosti po kamení a skalách. Na jedné se dáváme do řeči s takovým dědečkem. Je z Pensylvánie, má dlouhý bílý vous a říká nám, že už prošel Apalač trail. Tak si chvíli povídáme, i o filmu co jsem vám tu už psala s Robertem Redfordem.

Kolem šesté už kempujeme. Kája zastavuje u vody. Říkám mu, že nás tady sežerou, ale je tu voda a hezky a tak zůstáváme. Jsme trochu v údolí a tak je tady teplo.

Já hned zalézám do stanu a zapínám moskytiéru. A teď zrovna zalezlo sluníčko a hned se citelně ochladilo. To je síla.
Vytahuji si pro jistotu i tunel do spacáku, kdyby náhodou byla v noci zima.