PCT DEN 38, 19.6. MRAČNA KOMÁRŮ

Hned jde poznat, když se člověk vyspí. Jde se hned lépe.

Ráno, když jsme vstali, byl dědeček už pryč, Anna vyšla trochu před námi. Domlouvali jsme se, že se u vody potkáme, psali, že je tam hodně hloubka (před týdnem nějakých 150-160 cm). Měla jsem z toho docela hrůzu.

Tak první kopec před námi a za ním ta řeka. Potkáváme před řekou dědečka, Anna tu není. A řeka je dobrá, dá se přejít kousek vedle a je tam jen po kolena. Kolem je i dost velká hloubka. Přejdeme a pak ukazujeme dědečkovi, kde přejít.

A opět do kopce, tady potkáváme Annu. Kopec je táhlý. Sierra nás zmáhá. Vytahujeme si moskytiéry, jsou tady komáři. Dojdeme k prvnimu jezeru a dáváme oběd. Kája se ptá, zda tu mám signál. Nemám, není tady nikde. Ptám se proč? A on ať objednám letenky 🙂

No myslím, že se náš odlet už opravdu blíží. 😆

Po obědě – je tady s námi i Anička a ptá se kolik mil jsme ušli, když ji řeknu, že teprve 6, a ještě je 30 do města, tak říká, že už je velmi unavená. No to my taky.

Tak, ale máme za sebou dva kopce. Jdeme dále. Jezera jsou tady krásná. Voda je nádherně čistá, hned by do ní člověk skočil. Ale to by ho sežrali komáři.
Dnes oceňujeme, že jsme si koupili moskytiéry. Bez nich by jsme neměli šanci. Jdeme úplnými mračny komárů. Cesta je teď samá bažina. A jsou prostě všude. Voda a komáři.

Není ani, kde zastavit na svačinu. Zkoušíme to fotit. Sedí jich na nás neustále nejméně 100. 😲😲😲😲😲

Když zastavíme nabrat vodu je to ještě horší. A asi se to jen tak nezlepší.

Cesta vede k dalšímu jezeru. Tentokrát je kopec pozvolný a opět hodně mokrý. Občas brodíme, občas obcházíme bažiny. A hurá jsme u dalšího jezera. Obcházíme ho a jdeme ještě výše do sedla, které  je plné sněhu. Všude jsou i další jezera, která jsou jen roztátý sníh a z nich se spouští hromady vody. A my opět brodíme. Někdy je to tu fakt pro odvážnou školačku.

Jdeme už z kopce, je už skoro 7 večer. A je tu spousta vody a sněhu. Dohání nás mladice z Ruska a za chvíli je zase pryč. Obcházíme sníh musíme prudce dolů po skále. Další výzva 😲

A jdeme kolem všude jsou potoky vody. Už potřebujeme někde zakempovat. Za chvíli bude tma.
A před námi opět řeka. Tak ji ještě přebrodíme a hurá je tu kousek místa na stan a kousek vedle dokonce i ohniště.

Děláme rychle oheň. Myslíme si, že trochu odženeme komáry a rychle stavíme stan. Komáři jsou všude. Oheň jim nic neříká.
Aspoň si trochu sušíme věci. Večeříme u ohně, ale já jdu pak dojíst do stanu. Komáři moc štípou.

Pak uhasíme oheň a jdeme spát. Kolem zurčí voda. Tedy valí se to z toho kopce dost hodně. Zítra nám chybí 18 mil k cestě do města, jenže přes obří kopec, tak uvidíme zda to dáme.