PCT DEN 39, 20.6. CRAZY WAY

Vstáváme, kolem je zima a vlhko, ve stanu kondenzát, který nám kape na věci. Vše je vlhké a studené.
Balíme vlhký spacák a oblékáme vlhké a studené věci na sebe. Už se probudili i komáři. Obouváme studené a vlhké boty. A balíme mokrý stan.

To ať máte představu. Dnes nás čeká obří kopec, tak vyrážíme dřív.

Cesta je ze začátku příjemná. Komáři jsou stále s námi.

Hned jednu míli od našeho spaní přecházíme další metu 😁😁😁😁😁
„V nohách mám už tisíc mil,
stopy déšť a vítr smyl,
Kája a já jsme cestou znavení.
Těch tisíc mil,
těch tisíc mil
Má jeden směr a jeden cil
A tím cílem jsou
hranice s Kanadou.“

Chtěla jsem vám to zazpívat, už jsem to upravila v poušti. Ale za prvé neumím zpívat a za druhé žádná energie na zpěv už nezbyla. Jo a za třetí jsme si moskytiéry sundali jen na 10 sekund na fotku, to při zpěvu už bych byla celá sežraná 😂😂😂

A pak to začalo, stoupáme a stoupáme až se dostaneme nahoru a tady přichází sníh. Stále stoupáme a teď po sněhu. Jediný krok vedle by stačil a jste zpět v údolí 😲😲😲

Říkáme si, že je dobře, že jdeme po sněhu nahoru, že dolů by to bylo horší. Jak jsme bláhoví 😆😆😆

Vystoupáme na kopec, přejdeme sedlo a za ním vyšší kopec. Je to tady holé a hodně tady fouká. Přejdeme další sedlo a znovu začíná sníh. A teď se jím brodíme nahoru i dolů. No je to síla. A nechce to skončit. Přejdeme další hřeben a cesta opět do kopce a opět sníh. Ach jo.

Namohla jsem si ruku, jak se snažím tyčkami držet, abych nesjela dolů. Takový stres tady na horách a to jsme si sem jeli odpočinout.

A to ještě nevíme co přijde za dalším hřebenem. 😲😲😲

Vylezeme na další hřeben, dole už vidíme cestu, ale ta naše vede opět do kopce. Snad už posledního 😆😆😆

Hura je poslední, tedy aspoň si v této chvíli myslíme. Jdeme z kopce a opět je tady sníh. Jakmile odbočíme za roh, uvidíme, že cesta vede opět do kopce a skoro po samém sněhu.

Vidíme ovšem i nějakou zkratku z kopce a tak se rozhodneme jít tudy. No to jsme si dali.

Cesta prudce dolů, sníh, kousek i sjedeme po zadku  – plánovaně 😁, občas i neplánovaně 😲😲😲
Jsme tak v půlce kopce a je to čím dál prudší, skoro na tom kopci ležíme.

Nakonec se nám podaří opět nalézt trail a jdeme k cestě. Potkáváme i jeden další pár, s kterým si odsouhlasíme, že to byla šílená cesta.

Stopujeme, společně s jedním Američanem a jedeme do Bridgeportu.