PCT Den šestý 18.5

Celou noc fouká. Vlastně zuří vichřice. Dvakrát nám i spadne tyčka u stanu. Kupodivu spím 🙂 sice se občas budím, ale pak zase usínám.

Ráno vstáváme o půl šesté a bez snídaně balíme, pořád fučí. Co není přichycené okamžitě odlétá v dál. Vše je složité sbalit. Hlavně stan, ten chce létat.
Je i zima. Jsme sbalení a v péřovkách vyrážíme dál. Vítr je místy tak silný, že i s tím těžkým batohem se skoro nedá jít vpřed. Naštěstí fouká směrem ke kopci, na druhou stranu by to bylo horší – tam je kapánek dost sráz 🙂
Konečně asi po dvou hodinách překonáme vichrové hory a můžeme sundat i péřovky.
Dnes si dávám pod kšiltovku šátek, včera jsem si trochu spálila uši.

A máme to tady!!! Prvních 100 mil jsme zvládli 🙂 🙂 🙂 Fotíme se. Naaranžuji foťák, abych nás vyfotila spolu a ejhle, nemůžu najít samospoušť. Tak kdyby někdo z vás věděl., kde se u Huawei P10 skrývá (pokud tam je) tak mi napište a příště nás vyfotím oba 🙂 Selfie mi nejde a se 100 jsme se nevešli.
Scházíme dolů z kopců a obědváme v hájku, kde je i voda. Zde potkáváme dva hikery, kteří s námi byli u Frodo a vycházeli o den dříve.
Pokračujeme a krajina se opět mění – před námi se rozprostírá nádherná prérie 🙂 představujeme si ji se stády bizonů, s indiány, a Kája s prvními pionýri, kteří sem přišli osídlovat.
To jsou prostory, úžasné. Tak mít koně, to by se cválalo 🙂
Pokračujeme, Káju bolí koleno, mě ty vazy na chodidle. Dáváme pauzu ve stínu pod stromem, kde teče zlatonosný potok – opravdu je plný zlatých šupinek. Sundávám si boty a chladím si nohy. Je to boží 🙂
I když už máme oba dost chceme dojít až do města Warner Springs. Dojdeme hurá. Zůstáváme však v kempu hned na začátku. Opět potkáváme Max.
Je tady, spousta hikerů, i těch kteří byli u Frodo (asi 5). Dá se tady vykoupat, vyprat, i nakoupit a tak zůstaneme. Sprcha i pračka fungují na stejném principu – kýbl vody a je to 🙂
Je zde internet i hiker boxy. Vše tedy pereme a koupeme se. Hurá 🙂