PCT DEN 33, 14.5. Sierra, Lone Pine, stíhačky

Koukali jsme večer do mapy a zbývá nám nějakých 17 mil k odbočce do města. Do města se jde po jiném trailu a pak je to kus stopem.

Tak jdeme, opět je před námi kopec, ale vidina města mi dodává sílu. Až tak bych asi nespěchala, jenže mé „ženství“ mě trochu (no dost hodně) štve a už 11 den krvácím. To mi bere hodně síly, jak fyzické tak hlavně psychické. Navíc beru zpět, že kalíšek je nejlepší. Při tom pohybu občas teče. No a být tady mezi medvědy od krve, to asi není nejlepší. Je už tady sice častěji voda, ale pořád je občas potok vyschlý.

Vylezeme dva kopečky celkem svižně a Kája najednou přichází s tím, že půjdeme ještě dále. No a je po energii. Třetí kopec mě už vůbec nebaví.

Nad námi létají stíhačky. A to skoro hned nad hlavou. Ty úplně blízko se mi nepodaří vyfotit. Stihnu pouze tu co je dále. Opět nám letí nad hlavou a dokonce přímo nad námi si zarotuje 😲a ten řev je ohlušující.

Skoro nahoře  zjistíme, že dál jít stejně nemůžeme, byli by to další 3-4 dny a tolik jídla nemáme. No to jsem ráda. 😀
Obědváme u vyhlídky směrem k Death Valley. Krása.

Jdeme ještě kousek do kopce a chceme opět vyfotit metry jak jsme vysoko, tak říkám Kájovi „Pojď půjdeme tady, tam bude hezký výhled“, on chce jinam a brble, že je zase po mojem 😁. Dojdeme k nádherné vyhlídce a taková pěkná skála tam je. Dávám Kájovi foťák a jdu tam. Kája se mě ptá, zda to myslím vážně. No jasně.

Tak lezu. Wau. Teda dolů je to tedy fakt hloubka. Úplně se mi klepou kolena 😁 ale je to krása. Kája fotí. Říkám mu, že musí sem za mnou. A tak máme krásné fotky a super zážitek.

Nasadíme ostré tempo, ať dojdeme na parkoviště včas. Trail vede do kempu, ze kterého vede cesta do města. Ta cesta tady u kempu končí . Naštěstí sem jezdí spousta day hikerů, kteří se navečer zase vrací do města.

Počítám, že by jsme tam mohli být tak v pět. Je to však mnohem dále. Už skoro nemůžeme. Přicházíme k potoku a bereme pro jistotu vodu, kdyby v kempu už nikdo nebyl.

Kája si namáčí hlavu a chce tady zůstat. Říkám mu, že už je to jen kousek. Je pravda, že už je skoro 6 hodin.

Jdeme, už jdeme kempem a potkáváme hikery, kteří se vrací zpět na trail. Docházíme k parkovišti. I tady je jeden hiker co se chystá zpět na PCT. Ukazuje nám dva starší pány, říká že ho sem dovezli, ať se jdeme zeptat. Jdu se tedy zeptat, oni však zůstávají do rána zde, ale ráno nás prý vezmou.
Jinak říkají, že se bude ještě spousta lidí vracet a radí, kde máme jít stopovat. U Káji a toho hikera zastaví auto. Říkám Kájovi, ať se zeptá, že ti starší jedou až zítra. No a máme odvoz. Jsou to dva mladí kluci, day hikeři.
Tak jsme tady strávili tak minutu 😁a jedeme do města. Hurá.

Cesta je to pěkně dlouhá a hodně z kopce, připomene nám to trolí stezku v Norsku.
A jsme ve městě Lone Pine. Je to malé městečko a hodně drahé. Poděkujeme a jdeme hledat ubytování.

Už na pokoji zjišťujeme, že takhle draho je i dále. Je už sezóna a jsme v hodně turistické oblasti.